Prohlídka pohraničního opevnění

      V neděli 21.června 2009 se uskutečnila již dvakrát odložená akce „ Prohlídka pohraničních opevnění „ v okolí obce Kořenov , Horní Polubný. Sešli jsme se po 08.00 hodině na nádraží ČD v Tanvaldě. V půl deváté jsme vyrazili vlakem do stanice Kořenov. Měl zpoždění,jak jinak. Spolu s námi jel i syn našeho průvodce. Po příjezdu do Kořenova na nás již čekal p. Jiří Dušek , náš průvodce pro tuto prohlídku. Po několika úvodních slovech jsme se vydali okolo bývalého lokomotivního depa k prvnímu opevnění. Počasí nám přálo a zdálo se , že bude hezký den.Postupně jsme si prohlídli místa, kde měly stát objekty těžkého opevnění( tzv. araby) . Jednalo se spíše o větší díry v zemi , protože k jejich dostavbě nikdy nedošlo. Byly to objekty s označením CS3A,LiCS4,LiCS5. Kousek za Václavíkovou Studánkou jsme udělali přestávku a odlehčili své batohy od jídla. Po řádném nasycení našich těl jsme pokračovali směrem ke Štěpánce podél linie lehkého opevnění. Před námi byly ještě tři objekty, když se pokazilo počasí a začalo pršet. Náš průvodce , proto učinil malou změnu a my jsme navštívili opevnění označené č.149 sloužící jako expozice. Měli jsme možnost prohlédnout si výzbroj lehkého opevnění.  Než jsme dokončili prohlídku , pršet naštěstí přestalo. Děti si vyzkoušeli vojenskou uniformu. Naše prohlídka pokračovala k tzv. hřbitovu prasečích ocásků, jak byly nazývány součásti zátarasů z ostnatých drátů okolo opevnění.Poslední v řadě bylo opevnění typu „E“ . Jedná se o raritu mezi pevnostmi. Střechu objektu , tvoří místo betonu, jako je tomu u ostatních , vlnitý plech zaházený zeminou. Prohlídka pomalu končila , my jsme se rozloučili a pokračovali dále na rozhlednu Štěpánka. Po zdolání vrcholu se před námi mezi stromy tyčila majestátně věž rozhledny. Z věže rozhledny byl krásný výhled do okolí. Před námi byla už pouze cesta zpět do Tanvaldu. Asi po 100 metrech od věže si táta Matyáše všiml, že s námi není jejich pes, který celou cestu pobíhal okolo nás. Nedalo se nic dělat, musel zpátky k rozhledně. Tobíkovi, jak mu Matyáš říkal , se u rozhledny líbilo tak, že u ní zůstal. Po chvíli se oba vrátili.  Přes malou zacházku jsme dorazili asi v 17.30 hodin do Tanvaldu k nádraží. Tady jsme se rozešli k domovu . Byla to jedna z posledních akcí před koncem školního roku a doufám že úspěšná. Celá akce byla v duchu naprosté pohody a vyrovnanosti.

- MD -